Říkáte si čím to je, že se korejská kosmetika takhle proslavila po celém světě? Co je na ní tak zvláštního oproti kosmetice vyrobené v jiných zemích? V jednom z našich článků jsme vám již nastínili 5 důvodů, proč je korejská kosmetika výjimečná. Nyní se zaměříme na jeden z nich: složení, které jinde nenajdete. K-beauty přinesla na trh, nebo zpopularizovala, několik unikátních složek. Které to jsou a co dokážou udělat s pletí?
Hlemýždí sliz
Nejznámější inovací korejské kosmetiky je samozřejmě použití filtrátu hlemýždího slizu. Proslavil se díky výborným hydratačním účinkům a několik studií navíc odhalilo, že má i regenerační, hojivý a zklidňující efekt. Textura hlemýždí kosmetiky skutečně připomíná sliz a natahuje se mezi prsty, ale na pleti se okamžitě vstřebává a nezanechává lepivý film. Sliz je překvapivě šetrný i k nejcitlivější pleti, proto by neměl chybět v zásobě žádného k-beauty nadšence.
Zajímá vás, jak se sliz získává? Zástupce značky COSRX řekl webu The Klog, že jejich dodavatel nechává hlemýždě v klidném prostředí pomalinku lézt přes síťku, ze které se po půl hodině hlemýždího “pobíhání” odebere sliz. Poté se sliz zpracuje a stabilizuje pro použití ve výrobě kosmetiky, zašle se COSRX a ti z něj vytvoří například známou 96% Mucin Power esenci.
KEEO TIP: Mizon All in One Snail Repair Cream s 92% hlemýždího sekretu
Včelí jed
Korejská kosmetika velmi často využívá med, propolis a dokonce včelí jed. Med je známý pro své antibakteriální vlastnosti, ale co včelí jed? Teorie za používáním včelího jedu je následující: jed je z velké části složen z peptidů, což jsou části proteinů složených z aminokyselin. Aplikace peptidů na pleť ji dokáže “naučit,” jak se účinněji regenerovat. To z nich dělá efektivní zbraň proti stárnutí pleti a tvorbě vrásek. Výzkum také naznačuje, že podobně jako když vás lehce bodne včela, použití jedu prokrví pleť a zvýší produkci kolagenu, což je také velmi žádaný anti-aging efekt.
Stejně jako u hlemýždího slizu, ani sběr jedu včelkám neubližuje. Zanechávají jed na elektrické podložce, což nijak nepoškodí jejich žihadla, takže v klidu zase odletí. Tento postup používají i včelaři!
Centella Asiatica
Posledních pár let se z byliny Centella Asiatica stal obrovský hit. Známá je též jako gotu kola a u nás jako pupečník asijský. Centella se již dlouho používá v asijské kuchyni nebo tradiční medicíně, a nyní se objevuje v pečující kosmetice. Proč? Přišlo se na to, že obsahuje aktivní složky, nejznámější z nich je madecassoside, které mají silné antioxidační a zklidňující účinky. Narozdíl od mnoha jiných rostlinných extraktů, za účinky Centelly stojí spousta slibného výzkumu.
KEEO TIP: COSRX Centella Hydrium Aqua Soothing Ampoule se 42% extraktem pupečníku asijského
Zelený čaj
Další dobře probádanou rostlinnou složkou je zelený čaj. Prospěšné je nejenom pití zeleného čaje, ale i jeho aplikace na pleť. Po celé Asii najdete spoustu druhů kvalitního zeleného čaje, některé jsou dokonce speciálně pěstovány pro použití v korejské kosmetice. Zpracovává se různě, nejčastěji se však používá extrakt přímo z čajových lístků. Aktivní látka v zeleném čaji se skrývá pod zkratkou EGCG (Epigallocatechin gallate). Má na svědomí spoustu výhod používání zeleného čaje, ať už jako nápoje nebo v kosmetice. Antioxidační efekt EGCG je nesporný, navíc dokáže zklidnit podrážděnou pleť a hojit poškození sluncem.
KEEO TIP: Calming Serum : Green Tea + Panthenol sérum na extraktu zeleného čaje
Kvasinky
Asijská kosmetika také proslavila využití filtrátu kvasinek. Esence s kvasinkami slibují celkově zkrášlující efekt: hydratují, rozjasňují, zjemňují texturu, snižují tvorbu mastnoty i jemně čistí póry. Nejčastěji se pro výrobu tohoto zázračného filtrátu používá rod hub Galactomyces, pod který spadá určitý druh kvasinek. Během jejich kvašení vzniká výživná tekutina plná vitamínů, minerálů, aminokyselin a antioxidantů, která se přefiltruje a je připravena pro využití v kosmetice. Tato tekutina se pak jen obohatí dalšími účinnými složkami pro silnější efekt a prodává se v koncentraci nad 90%.
KEEO TIP: Galactomyces 95 Tone Balancing Essence
Zdroje fotek: COSRX, Wikimedia Commons